Skunk pruhovaný

Skunk pruhovaný nazývaný někdy též skunk smradlavý (Mephitis mephitis Schreber, 1776) je šelma s charakteristickým černobílým zbarvením a způsobem obrany proti svým nepřátelům - využívá silně páchnoucího výměšku svých pachových žláz. Skunk se v nebezpečí obrátí proti vetřelci zády a je schopen vystříknout odporně zapáchající sekret pachových žláz až na vzdálenost 3,5 m a obvykle docela přesně zasáhne oči útočníka.

Popis

délka: 35-40 cm

délka ocasu: do 40 cm

Hmotnost: 1,5-6 kg

délka života: 7-10 let

Potrava

Skunk pruhovaný je masožravec, který se živí převážně velkými druhy hmyzu a malými savci. Příležitostně nepohrdne ani mršinami, spadaným ovocem, oříšky a vajíčky ptáků hnízdících na zemi.
 

Výskyt

Severní Amerika

Způsob života

Skunk pruhovaný je noční zvíře, které se přizpůsobilo životu s člověkem a žije mnohdy ve městech a vesnicích na zahradách. Ve volné přírodě je obyvatelem řídkých lesů.

Petskunk je  skunk odchovaný od velmi nízkého věku na lahvi, zbavený análních pachových žlázek, případně i kastrovaný. Tvor pevně fixovaný odchovem na člověka. Narozdíl od svých  divokých  soukmenovců mazlivý, nebojácný, nekousavý- prostě polidštěný a přitom nezbavený  svých vkladů - chytrosti, učenlivosti, sociálních vazeb.

Fotografie paní Deborah Cipriani z Ohia dokazuje jak je petskunk přítulný, foto zdroj Wikipedie:

Foto  zdroj Wikipedie.

A tahle spodní je už naše osobní zkušenost. Věčně zvědavá Čárka, nad námi klimbající kocour Kubík.... :-)

Petskunk odchovaný člověkem a fixovaný na člověka je  jiný než skunk odchovaný zcela  matkou. Matka  z principu divokého, byť  v zajetí žijícího tvora  naučí svá mláďata ostražitosti k lidské ruce, jisté bázlivosti, obranným reflexům. Skunk odchovaný klasicky nemůže být bezproblémovým mazíčkem.

Fotografie : zdroj  Wikipedie.

.

foto: zdroj Wikipedie

Ano-  je to mazel- sledování TV ve třech.... Jen kocour nahoře   vetřelce ignoruje..

Pokud  nejsou skunkovi v ranném mládí odstraněny pachové žlázky,  je připraven  se celoživotně v případě  podle něj posouzeného ohrožení ( třeba i fiktivního) vypálit na nepřítele . Tekutina, podle literatury dokáže přesně zasáhnout na několik metrů, intenzita pachu je taková, že naplní bez problému prostor tří nafukovacích tenisových hal a je stále nesnesitelně  zapáchající. Kromě toho  skunk instintivně "míří" na oči domnělého nepřítele. Tekutina je kromě smrdutosti navíc extremně pálivá, okamžitě oslepující zasaženého . Pokud není okamžitě vypláchnuta dostatečným množstvím čisté vody , způsobuje  několikadenní zánět spojivek.

Vlastní zbavení žlázek je náročný výkon, který lze provést pouze na velmi dobře vybavených veterinárních klinikách. Provádí se totiž pouze v ranném věku skunčat, podle vývoje  ve váze nejdříve od  240  a nejpozději těsně kolem 350g. V té době jsou žlázky velikosti malého hrášku. Lze je  v celkové anestezii odstranit a nezpůsobit  výkonem problém v dané operované oblasti.  Problematické ovšem je, že  velikost  kolem 350g  je první akceptovatelná pro  anestezii  a zároveň poslední vhodná  na  uskutečnění  zákroku.

V roce věku již mají žlázky průměrně velikost křepelčího vejce, přiléhají těsně k močovému a vyměšovacímu  ústrojí a operační výkon   je komplikovaný. Při nesprávně provedené operaci v pozdějším věku hrozí stálé pomočování, potíže s vyměšováním obecně. V plné dospělosti je výkon takřka nemožný- podle slov jednoho známého veterinárního lékaře: To by bylo na zavření kliniky..... :-)

Zbavení žlázek nezbavuje skunka pohlavního pudu, nechybí mu v sociálních vazbách. Pouze ho činí zranitelnějším, pokud by byl vypuštěn do přírody. Což ovšem u "petskunka" nepřichází v úvahu.

 V některých zemích je tento zákrok zakázán.   

Skunk s funkčními žlázkami se coby domácí mazlík NEHODÍ!!! Riziko, že se lekne pak reflexně zareaguje a "vybydlí"  svým chovatelům byt neudýchatelným odérem,  je příliš vysoké.

Vlastní pach v čistotě udržovaného skunka je obdobně snesitelný  jako u kočky nebo psa. Stejně tak jako u koček nebo  psa- někdo  cítí, někdo ne.

V této nádobě jsou v rajčatatové šťávě uložené odoperované žlázky ( bílé útvary na obrázku - v reálu kolem 1,5 cm velké)všech malých skunčat, která měla Betina slpolu s naším Šampokem a Čárkou po tomto zákroku. Proč ve šťávě?  Eliminuje částečně  odporný puch, který dokáží i tito prckové ve váze 280 g  vypustit při pocitu ohrožení.  Velikost oproti  tělíčku skunčete je opravdu úctyhodná.

Hodí se pro člověka se vztahem k živým tvorům. Pro lidi  zaneprázdněné přes den( kteří si rozumně nepořídí pejska,  jenž by jejich celodenní nepřítomností trpěl).  Pro lidi prostorově limitované, pro lidi  kterým chybí doma živé zvíře a nemohou mít z časových důvodů pejska a z prostorových  důvodů kočku.

Proč?                   

Protože skunk je víceméně noční živočich se schopností přizpůsobit režim  života zvyklostem domácnosti.  Nevadí mu nepřítomnost člověka během dne. V klidu ji prospí . Naopak s postupujícím odpolednem  ožívá je hravý, komunikativní,akční a vynalézavý. Takže ideál pro klasicky zaměstnané lidi, přicházející domů vpodvečer ze zaměstnání, toužící se  věnovat živému tvorovi.  Další noční život  pak skunk obětuje rád ve prospěch  spánku. Je to svým způsobem lenošník.. :-)

Pro denní samostatný  život bez člověka  je  skunk naprosto spokojen v zařízené voliéře, kde by kočka trpěla nedostatkem podnětů. Voliéra  s pelíškem, vodou v misce  několika oblíbenými hračkami a záchůdek s kočkolitem  je pro skunka dostatečný domov. Nikoliv vězení.  Na anglickém webu( https://www.petskunks.co.uk) jsem nalezla luxusní verzi domácí voliéry,a le stejně tak dobře se bude  skunk cítit v skromnějším příbytku:

Naopak- ponechat  skunka na volno hrozí  demolicí bytu. Pokud není "ve svém" , uklidí   "po svém" zbytek svěřeného prostoru. Z  jednoho německého chovatelského  webu( beepworld.de) jsem si  chtěla vypůjčit   odstrašující foto dokumentující  snaživost  nudícího se skunka při demoličních pracech v bytě, plném roztrhaných koberců  a vytrhané podlahy ,ale autor webu - vcelku pochopitelně :-) kopírování snímku neumožňuje.

Zároveň je skunk dostatečně učenlivý aby pochopil princip chůze na vodítku, procházky s páníčkem si dokáže  takřka "psovitě" užít. Jen musí mít majitel na paměti, že skunk je blízce příbuzný s paličatou fretkou a v lezení na stromy mrštný jako kočka.  Vodítko je jistota, že nebudou dovádějícího skunka  lákat z výšek přivolaní hasiči.

Skunk - respektive petskunk se tak stává ideálním domácím mazlíčkem pro městského pracujícího člověka, netoužícího po večení pejska v dešti nebo  neustálém uklízení  a likvidaci rozškrábaných  křesel   po aktivní kočičce.  Čímž nechci jako majitel  více koček  mluvit proti nim. Jen musím uznat, že skunk je "o číslo jinde" :-)

Ufff... Vzdychl Sam Hawkins : " Jestli se nepletu..."

( nečtenáři  mayovek mi prominou    :-)  )

Barev je opravdu mnoho!

Kromě základní  černé s bílými "varovnými " pruhy  mohou být dnes  skunkové v mnoha zesvětlených variantách  a k tomu různě položenými  odznaky.

 Vzhledem k rozdílnému názvosloví  amerických a evropských chovatelů  mi dá delší dobu poskládat   fotky z netu k jednotlivým barvám.  Proto jsem si zaskočila na weby , kde mají již tabulku barev skoro celou.

Výborně zpracovaná barevná řada  americké  klasifikace je k vidění zde:  

https://www.skunk-info.org/colrmark/marks.htm

Další barevná klasifikace - evropská je k vidění zde:

https://asamweide.de/stinktier/farben-zeichnungen/

Kromě těchto barev  jsou i poddruhy skunků zbarvené  strakatě -Nádhera, což?! :-)

foto : zdroj Wikipedie

Pro pobavení doporučuji shlédnout tohle video: :-)))))))

https://www.youtube.com/watch?v=WTQc-WEb5h8

 Skunkovi lze v dnešní době  pořídit  v zooshopech prakticky vše,co jen majitele napadne.  Vybavení, hračky,  prostředky na  údržbu srsti  nebo kosmetiku.... Základem vždy bude  bytelný příbytek. Jeden takový vzorový jsem nalezla na  skupině přátel skunků  PET SKUNKS UK  . Tato ubikace má  mnoho plusů - dělený prostor, odevíratelná víka pelíšků,  silné pletivo.  Jako letitý chovatel všeho možného vidím však   i nedostatky :    Dřevo je velmi těžce  dezinfikovatelný materiál,  okénka jsou roztomilá, ale   slušelo by jim  plošné překrytí pletivem z vnitřní  strany, Protože pokud skunka přestane jeho ubikace bavit, bude mít velmi zjednodušenou cestu k její likvidaci . Respektive dávám zvídavému tvorovi  den na realizaci totální demolice..... :-)  Ovšem s jistými úpravami  a  trošinku více "chovatelsky"  vybavený bude exkluzivním   "bejváčkem"  pro  pár skunčíků mimo období  námluv , březosti a odchovu mladých skunčat. V té jmenované době by  vyhovoval pouze mamině neboť sameček musí být v této době oddělen.

zdroj fotografiií PET SKUNKS UK- Debie Orme

Náš "činžák" pro dva skunčí dorostence. Výhodou je jeho omyvatelnost a možnost oddělit oba v případě, kdy chceme dopřát jednomu prckovi individuální přilepšení stravy.

Co všechno  "potřebuje" majitel skunka jsem si vypůjčila od   budoucí majitelky   skunčíka, návštěvnice stejné diskuzní skupiny na facebooku- paní Genevieve Rose  Ava .   Myslím, že většina nakoupených věcí bude dělat radost  spíše paní majitelce... :-)

 Ale je pravda , že základní věci  pro spokojený život skunčíka lze v téhle hromadě  úžasných věciček objevit:

 Kočkolit, lopátku na vybírání WC, hračky, postrojek, vodítko, hřeben hustý, jemný i drátěný, nůžtičky na krácení drápků, šampon, mističky....

Neméně důležitý je jeden nebo několik ROHOVÝCH  WC.  Skunk se totiž velmi rád naučí čistotě právě do růžků. Výběr rohu lze  skunčíkovi zjednodušit  umístěním  záchůdku.

foto zdroj PET SKUNKS UK, Genevieve Rose Ava

Skunk v přírodě  vyhledává  smíšenou potravu, velmi pestrou.   Nelze předpokládat , že v zajetí  mu budou stačit  mražená jednodenní kuřata nebo psí granule.

 Navíc je skunk ( podobně jako kočky) závislý na příjmu taurinu   v potravě. Ten  je nezbytný pro zdravý  a prosperující výživový stav skunka.

 Taurin se v konzervované potravě prakticky nevyskytuje.  Proto je velmi důležité  krmit skunka  i čerstvou potravou. 

Složení potravy dospělého skunka:

70 %  zelenina a uhlohydrátová složka:

• fenykl,okurky,mrkev,paprika,cukety, celer               

• kedlubny, květák, brokolice- pouze v minimálním množství neboť nadýmají

• vařené brambory, kukuřičná zrna-  velmi opatrně-  příliš mnoho škrobů v potravě způsobuje   tloustnutí  skunků

                                                       

15 % ovoce:

• hrušky, jablka, maliny , hroznové víno

• tropické ovoce jako je mango, papaya, kaki, kiwi, melouny.....

• banány  jen  v omezeném množství

5 % mléčné výrobky:

•  sušené mléko pro kočky ( obsahuje  taurin)

• tvaroh, mozarella

   

10 % maso:

• granulované superpremiové   krmivo pro psy

• jednodenní kuřata, kuřecí srdéčka, mouční červi, sarančata, švábi, nítěnky, sardinky ( syrové), holata hlodavců, myši, potkani

 Nevhodné je krmit  pouze kočíčí stravou ( konzervami) jsou příliš tučné a  obsahují příliš mnoho proteinů.  Pokud  není možné zajistit pravidelné dávky přirozené  ( čerstvé  masité) stravy,  je nutné doplnit taurin ve formě  potravního doplňku- vitaminová pasta pro koťata od renomovaných firem zajistí pořebu taurinu  bezvadně.

Příklad ranní porce  stravy  pro dva dorůstající skunčíky:   meruňka, paprika, rajské jablko, okurka, kousínek  blumy,, kousek cukety, lžice masové kapsičky pro štěňata se zamíchanou vitaminovou pastou:

Večerní dávka by pak měla obsahovat:  syrové masité jídlo (holata, srdéčka..), trošku rozmražené kukuřice nebo vařeného bramboru,  kousek fenyklu, kousek  okurky, kousek cibulky, moučného červa.... trochu suchých psích granulí na noc  samozřejmostí je  dostatek  pitné vody.                                                                   

Skunk může trpět  civilizačními chorobami stejně tak jako  pes nebo kočka a zároveň je z titulu svého živočišného druhu  ohrožen i nemocemi vyskytujícími se u dravců i všežravců.

 Z civilizačních zátěží jmenujme na prvním místě sklon k obezitě.   Škemrající skunk  je totožný se škemrajícím pejskem- pokud vyškemrá, příště to  zkusí znovu. A upřít na svého  majitele pro obměkčení  pohled hladem týraného jedince umí dokonale! :-)

 Další velice nepříjemná a život  ohrožující  záležitost odvislá od majitelovy péče souvisí   se stravou . Je  to možnost rektálního výhřezu. Stav, kdy část konečníku a  někdy i tlustého střeva opustí dutinu  břišní a  sliznicí ven  visí ze zádi postiženého jedince.  Tato náhlá komplikace se může vyskytnout u  mláděte po odstranění análních žlázek, při déletrvajícím průjmu  nebo naopak zácpě. První pomoc ze strany majitele spočívá  v udržení čistoty  vyhřezlé části  střeva( opláchnout vodu,  možno navlhčit nedráždivou mastí  např. lékařskou  vaselinou. Nejlépe je  však dopravit postižené skunče  neprodleně k veterinárnímu lékaři.

Až k úmrtí vedoucí  chorobou může být  perzistující říje  a jí podnítěná  následná "vzpoura hormonů" u nenakrytých samiček, vedoucí ke ztrátě hmotnosti, oslabení a možno i k úhynu.  Pokud nezamýšlíme samičku  využít v chovu, měla by být z výše popsaného důvodu vykastrována ve věku 6 - 9 měsíců.

Kastrace  je tedy nezbytná u samiček, u kterých se neuvažuje o pořízení miminek. Zákrok je nevratný a spočívá v odněntí  veškerých  reprodukčních orgánů.

U samců  se kastrace využívá hlavně z důvodů zamezení "značkování". Skunčí "chlapi" svá teritoria značí obdobně jako  kocouři.

Přenosné nemoci-  Skunk může onemocnět většinou  nemocí vyskytujících se u psů.  Proti některým   lze skunky ale očkovat stejně jako psy .  Režim očkování je rovněž totožný jako u psích   výrostků - začíná se na 6-8 týdnech a podle zvolené vakciny se  dokončí vakcinační schéma.  Očkovat lze dnes proti psince, hepatitidě, leptospiroze, parvoviroze a i dalším nemocem včetně lymské boreliozy.  Doporučuje se  použití  vakcin jednodušších  a další očkování přidávat postupně. Vzteklinu se doporučuje očkovat nejdříve ve věku 3 měsíců,lépe však v 6. měsících. Dřívější očkování nemá ani smysl- imunitní odpověď organismu není  dostatečná.

Vzhledem k tomu, že CZ je země  vztekliny prostá, nemusíme se  jí až tolik obávat i při pozdnějším naočkování. Naopak- pozdější očkování je mládětem lépe přijímáno a snášeno.

Vnitřní parazité-  stejně jako psy a kočky  je nutno  skunka odčervovat.  Mládě skunka  se doporučuje  odčervit  počínaje  3-4 týdnem věku  , většinou spolu s matkou. Zbavení vnitřních parazitů lze provést dvojím způsobem. Buď  preventivně v cca 3 měsíčních až 1/2 ročních intervalech  u dospělce nebo   léčebně- pouze po vyšetření trusu s pozitivním  nálezem.   Každopádně pokud se objeví jakýkoliv vnitřní parazit, je třeba dokončit  opakované zbavení skunka"příživníků" ve spolupráci s veterinárním lékařem.  Je to důležité nejen pro skunkovo zdraví, ale i pro lidské členy domácnosti- vnitřní parazité jsou mnohdy  přenosní  na člověka a mohou mít velmi neblahý vliv na  lidské zdraví. U skunka se nedoporučuje použití širokospektrálních prostředků proti vnějším i vnitřním parazitům ve formě tzv.  "Spot on" kvůli vysoké nárazové zátěži na organismus..

Čip-  čip nezachrání život  ztracenému  skunkovi při setkání s predátorem ani  ho neubrání proti  kolům auta, ale při nalezení ochočeného skunčíka člověkem  lze doufat v identifikaci  na nejbližší veterině nebo záchranné stanici zvířat. Aplikace je velmi jednoduchá, prakticky nebolestivá  a   zanesení čísla čipu do některé ze zvířecích databází  může dopřát majiteli  pocit klidu.  Může si říci, že pro nalezení  svého případně ztraceného miláčka  udělal maximum.

zdroj fotky FB.

Skunci vzhledem k objemnosti  a druhově rozmanité potravě disponují docela velkými "porcemi" exkrementů i větším množstvím moči.   Nejsou to však čuníci, neschopní pochopit kouzlo  používání toalety. Jen druh a  četnost využití  je  odlišný  od kočičích či fretčích potřeb.   Potřeba je rohové   WC, raději  několik, podle velikosti ubikce skunků.

Do WC umísťují majitelé a chovatelé různé druhy steliva.  My jsme po  několika pokusech skončili na  gelovém  absorbčním stelivu. 

Vyzkoušeli jsme prakticky veškeré dostupné typy steliv:

Bentonit  se naprosto nehodí do bytové voliéry. Skunci  totiž sými "lopatičkami" opatřenými drápy jak rypadly vyhrabují jakékoliv stelivo tak razantně, že  obyvák přestává být po použití jejich toalety  obyvákem pro lidi. Bentonit maže, ulpívá , špiní, stává se  matlavou neumytelnou hmotou i u jeho nejluxusnějších verzí. 

Dřevěné pelety, nebo kukuřičná drť se  stává souvislou pokrývkou ubikace i jejího okolí. Ani jeden typ nestihá dostatečně rychle odsát tekutinu z moči i výkalů.

Ponechání záchůdku pouze s plastovou mřížkovou vložkou je také nepraktické- moč sice odteče pod mřížku,ale exkrementy tak neskutečně zapáchají, že při dvou ubytovaných skuncích přestává být důležité, zda jsou odžlázkovaní.... :D 

Použití papírové  podestýlky( "Pampersky") považovali naši skunci za tak výborný vtip, že ho opravdu  i přes  jeho velký úspěch u hravých skunčat  NEBUDEME opakovat!  

Gelové stelivo bezpečně absorbuje. I při rozházení lze zamést a vrátit na místo.   Nechci dělat reklamu poměrně finančně náročnému druhu steliva, ale stali jsme se  dobrými zákazníky ! :-)  Nezapáchá, nešpiní, bezpečně během několika minut vysuší i ty nejméně hutné exkrementy našich chovanců.

 Pokud se skunk naučí používat jím vybraný  preferovaný  záchůdek, bezpečně ho vyhledává i po   vypuštění do velkého bytu. Samozřejmě - nelze toto vyžadovat od malého skunčete, stejně tak jako u malého štěněte.   12 týdenní Čárka  bezpečně  ví, kde má  záchůdek, Šamponek již dvakrát "nedoběhl", ale snaží se....  WC je totiž  přístupné v jejich volérce - tj  "v patře" a  Šamponek na přístupovém  prkénku ještě tutam "prokluzuje" Časová ztráta při sprintu se pak halt projeví   chybným umístěním trofeje... :D

Tentokrát to vyšlo!  Čárka čeká pod voliérou na  Šamponka,který právě vzorně  zaúřadoval na WC .... :-)

 Čistá toaleta je pro naše skunky znamením, že si mohou na hroudičkách ustlat...   :-)Na fotce je bentonit v ještě akceptovatelné formě těsně po výměně podestýlky. Za hodinu byla většina steliva znehodnocena a rozmetána po okolí... :-/

 Nedoporučuji  vymývat  toaletu na  1000% hygienických procent. Stalo se nám, že  již pravidelně navštěvované WC bylo jen  dopramola vyhrabáno a posléze po několik dní tvrdě  ignorováno. Takže- nechat hrudičku použitých ovoněných granulek  je nezbytně nutné .

Tohle téma bylo pro nás docela žhavé a  pár dní i  bolestné.   Šamponek se nám zdál  oproti před očima rostoucí Čárce spíše menší a menší, jeho váha lezla nahoru nějak velmi opatrně. I když jeho chuť k jídlu byla nezměněna- porce, které spoucal  nebyly na první zdání  nijak velké.  Čárka rostla zato  jako z vody, respektive její apetit byl  natolik  extremní, že se začínala nebezpečně podobat dělové kouli před výstřelem  nebo přefouklému balonku před prasknutím. Nezbylo nic jiného než oba dva  naše skunčíky na dobu jídla separovat. 

 8 týdenní skunk váží zhruba kolem 500g.  Rozdíl může být u skunčíka z většího  nebo naopak menšího vrhu. Šamponek je z 9 miminek ve vrhu - jeho váha   je tedy "opožděna" úměrně  k potřebám  růstu sourozenců a závislá na mléčnosti jeho maminky. I když byl jako správný petskunk dokrmván ručně, jeho váha bude  stoupat pomaleji než  u ničím nelimitované Čárky.   Každopádně - pokud se zdá, že růst není úplně  v pořádku, je nutné sledovat všechny život ohrožující  momenty-  odčervení, infekce trávicího traktu,  stres při odchovu... Pokud chceme našemu  Šamponkovi dopřát  správný vývoj - dopřejeme mu kromě  správně sestavené skladby  potravy i ČAS!  Překrmováním  malého prcka  na živiny  příliš bohatou stravou bychom docílili pouze zažívacích problémů - nikoliv rychlejšího růstu. A naopak Čárince prospějeme  úpravou stravy ve prospěch "light and limited  food"..... :D

Na těchto dvou fotografiích je zřetelně vidět velikostní rozdíl obou našich miminek.

 Teď již víme, že  1,90 na 12 týdnech je  při  takovém vývoji kostry jako má Čárka hranice obezity a 700g v 10 týdnech věku  Šamponka je NORMÁLNÍ! Oba mohou v dospělosti  mít váhu od 2-2,8 kg a velikost vzrostlého birmského   kocoura. :-)

 U skunků  je  narozdíl od jiných domácích mazlíků  několik velkých záludností, na které kupující nemusí být připraven.

  Pokud v inzerci narazíte na prodej skunků, může vás překvapit  velký rozptyl  v ceně- od 2500 Kč za jedince až po 800 Eur( 20 000 Kč)

   Totéž Vás čeká při shánění v zahraničí.   Cena je odvislá od  několika zásadních momentů při odchovu skunka. Skunčík může být z voliérového odchovu , neodžlázkovaný , po plachých nesocializovaných rodičích, po  rodičích sice socializovaných, leč vlastní skunčík  je odchovaný bez  socializační fáze v rodině, po rodičích socializovaných špatně a mláďatech vůbec.....  

Různé kombinace téhož problému : NESOCIALIZECE + NEODŽLÁZKOVÁNÍ udělá z původního pořízení  kámoše do rodiny  nefalšovanou noční můru.

 Už i mě se stalo ( zřejmě na základě mých příspěvků v mediích ) stejně jako kolegyni ze Slovenska, že mi byl nabízen mladý odrostlý skunk. Zadarmo.  Ve finále s doplatkem od majitele.  Majitel v zoufalství nad   tím, že původní mazlík absolutně  nesplnil účel pořízení klasicky lkal nad "rozlitým mlékem".  Koupil lacino, od polského  prodejce, chovatele ?, který mu zřejmě  "opomněl " sdělit, že nekupuje petskunka, ale skunka.  Že skunk sice podstoupil odžlázkování, ale to mu nevratně poškodilo konečník, kterýžto nedostatek se projevuje nekontrolovatelným únikem stolice.  Smutné, leč v dnešní době ne neobvyklé.   Veškerých exotičtějších tvorů se neujímají k chovu pouze nadšenci, ale též  pokušitelé rychlého bohatnutí.  Je  typické  jednání u množitelů především u psů či kočiček., ale exotům se nijak nevyhýbá   :-/

 Pchá!  Zde si možná někdo  z potenciálních zájemců o skunčíky  se zdviženým obočím uleví nad naivitou  takového kupujícího se slovy: To by se MĚ  stát nemohlo!  Poznám přece socializované  mládě (štěně, kotě...) !

JENŽE- skunk je od přírody jiný tvor. I dospělci jsou k cizím nedůvěřiví. To že se nechají pohladit od cizího  člověka, přijmou pamlsek,  neznamená, že jejich děti budou alespoň stejné.  Mládě Vám i u  velmi dobrého chovatele dají do dlaně  stočené v klubíčku. Podle denní či večerní doby, blízkosti krmení pak toto mládě buď "ježečka" rozbalí  a bude aktivní nebo může ve stejné  poloze strnout.  Demonstruji  to na  naší Čárce, ochotné okamžitě po seznámení  s novinkou  projevit aktivity domácího mazla  a  na Šamponkovi, který je odtažitější  povahy a cizí lidi prostě nemusí.   Trošku škodolibě podotýkám, že miluje jen  mě...

Na této fotce je vidět jak Čárka rychleji "ožívá" a po probuzení ve dne  "rekognoskuje" poklidně terén z mého náručí. Šamponek  se drží hesla , kdo má hlavu  strčenou  ve vlastním  zadku není vidět.... :D

Pomalé rozbalování ze spící a obranné pozice předvádí Šamponek na  této fotografii:

Jak tedy poznáte, že Váš skunčík je  mazlík nebo jen zvířátko určené k chovu nebo  nic z toho všeho?  Těžko!

 Rozhodně  nedoporučuji  kupovat " na blink" na trhu zvířat, bez  kontaktu  předem, bez alespoň krátkého videa  ukazujícího soužití  konkrétního vámi vybraného  skunčíka v jeho rodném domě.  Zvlášť pokud se pro chovance vydáte třeba na druhý konec Evropy.  Pokud Vám přinese chovatel  do  obytných prostor  odněkud  stočené klubíčko, počkejte na jeho rozbalení a  jeho kontakt s chovatelem. To, že ho nese z chovatelského zařízení nemusí být minus. Třeba má chovatelské zařízení  na úrovni, které by mu záviděla i ZOO.  ( Jako tomu bylo v našem případě u chovatelky Betiny). Stejně ale  (čekáním na rozbalení) postupujte i v případě velké domácí voliéry přímo v obytném prostoru, kde odněkud z hloubi  příbytku  slyšíte roztomilé skunčí miminkovské  popískávání. Ani voliéra doma nemusí znamenat ruční odchov.

   Podání pamlsku může kteréhokoliv hladového skunka podnítit v "ukázce" ochočenosti :  Ťuťuňuňu on si bere pamlsek...

JENŽE -pokud ho neumí z lidské dlaně vzít jinak, než  rázným rafnutím, neumí sebrat kousíček dobrůtky z lidské dlaně, už to by mělo siganlizovat varovnou žárovičku  před přílišným nadšením při nákupu. Petskunk od 23 dnů zná pach lidských rukou, miluje je jako zdroj dobrůtek, nehryže do nich a  snaží se přitulit ke známé ruce. Takže   chovatele, který ho bere pravidelně  do ruk  takřka okamžitě  odmění rozbalením, zvědavým vykouknutím a zájmem. Pamlsek podaný z ruky chovatel bere skunk rychle , ale opatrně. Ovšem ani od chovatele si jednou  podaný pamlsek nechce nechat  vzít. Je schopen se  docela legračně a s dupáním přetahovat o svoji uchvácenou kořist.  Vás, coby potencionálního nového majitele, ale  takto kontaktovat  skutečně nemusí.  Nemusí to být  nemazlík- jen vás nezná.

Co dál:

Skunka můžete pořídit  v celé Evropě i v zámoří  POUZE bez dokumentace o původu.  Žádné  průkazy , které by dokumentovaly , že váš vysněný mazlíček není z příbuzenského spojení neexistují.  Pokud Vám chovatel poskytne jeho osobní výpis předků, jste oproti spoustě nových nabyvatelů ve výhodě.  Otázkou ale zůstává, jak důvěryhodný je takový dokument , pokud je sám chovatel pouze začátečníkem, který  je o jednu dvě generace před vámi. 

Při koupi mazlíka  natož  při zájmu o chovné jedince by tak nový majitel měl mít na zřeteli, že choroby  způsobené blízkou příbuzenskou plemenitbou se nevyhýbají ani   skunkům. Musí s tím prostě počítat.  Výhodou je  mít kontakty na více nesouvisejících chovatelů  a získat případný  více nepříbuzný pár  s větší pravděpodobností.  Import  ze země původu je samozřejmě možný, ale i tak se může nový nabyvatel dočkat  zjištění, že koupil ze stejného zdroje jako by mu poskytnul  jeho evropský kolega. Co tímto konstatováním  sleduji?   Pokud koupíte skunky od jednoho chovatele, nemáte jistotu  nepříbuznosti. NIKDY.  Ani v případě sympatického  a dobrosrdečného chovatele. On o  původu svých skunků ví  většinou právě o tu jednu generaci více, než vy.   Nemůže Vám tedy slíbit  pevné zdraví, dlouhověkost, nepřítomnost dědičných vad.   Dokud nebudou skunčíci zapsaní v plemenných knihách, nebudou se  u nich dělat testy DNA, není nic jisté.   Sázka do loterie je daň za možnost poznat zblízka tak úžasné tvory, jakými skunci jsou.  Mým osobním zájmem  je dosáhnout existence nějaké plemenné knihy. Bohužel na můj oficiální dotaz na ČSCH, zda by byl Svaz chovatelů  ochoten PP pro skunčíky vystavovat mi  od 21.8.2013 do dnešního dne ( 6.10.)  nebyl odpovědný pracovník v sekci kožešinovýžch zvířat schopen odpovědět. :-(

 Další:

 Nemělo by  překvapit, že  Váš skunk nemusí být   při prodeji  očkován.  Očkování jsem schopna pochopit.  U chovů, kde jsou skunci v izolaci, karanténě, je  zřejmě opravdu lépe  mláďata  imunizovat později než třeba štěňata u kterých se předpokládá  setkávání se zdroji infekce.   Skunčík může mít při odběru necelý půlkilogram- to je opravdu brzy na plnou zátěž  některou  z polyvakcin. Odčervení je však životně nutné. A to opakovaně.  Proto byste neměli vzít od chovatele skunčíka bez odčervení potvrzeného vetem.

 Co z pořízení neočkovaného skunčíka vyplývá pro nového majitele?

Dodržení karantény až do plné imunizace prcka, což je cca po 3 týdnech od poslední revakcinace. Pro nás to třeba znamenalo absolutní vynechání pejskařských akcí od data pořízení prcků. Prakticky  tedy celou sezonu léto- podzim 2013. Jediná vyjímka, klubová  výstava krysaříků, byla u nás provázena akcí, za kterou by se nemusela stydět NASA při  zajišťování  dopadu marťanské vesmírné lodi do nevadské pouště.   :-) Prostě EMBARGO na přímé setkání  cizích zvířat  a našich skunků, totální desinfekce  a desinskece lidských i psích účastníků výstavy... Neúprosná  eliminace nebezpečí přenosu nějaké  infekce.  Stejně tak  jsem nemilosrdná k návštěvám, které si chtějí skunky pomazlit- Detol na ruce, jinak NIC !  :-)

  Není  to pouze   ochrana vložených hmotných investic, které při pořízení  skunků opravdu nejsou zanedbatelné.  I ta  je samozřejmě v hledáčku zájmu.  Ale odléčit skunčího prcka třeba jen s průjmem znamená  docela  namáhavý proces. A to si myslím, že zvládám podobné akce u psů i koček vcelku s přehledem. Skunk  těžko polkne tabletu,  byť rozdrobenou,  dostat do něj  třeba jen Smectu je záležitost pro dva dospělé a věci znalé lidičky.  Odměnou za pomoc a záchranu zdraví  je  pak  totální ignorace  až averze k  člověčímu zachránci malým marodem.

A další:

 Skunka nelze cvičit v pravém slova smyslu.   Neplatí na něj "tresty" fyzické- plácnutí podnítí skunka maximálně k letmému otočení hlavou  a pokračování v činnosti jím zvolené. Neexistuje systém zákazů, které respektuje pes. Skunk se chová po "kočičím"- když mě nevidíš člověče, je opět vše povoleno.   Moje hlasité NE při Čárčině  opakovaném ataku  na odpaďák už je leckdy korunováno úspěchem- vrací se ke  mě podívat, jestli  jí něco dobrého dám.  Chtěla jsem totiž  formou pozitivní motivace vytěsnit koš z jejích zájmů. Pokud však nedostane pamlsek , jde neochvějně zvrhnout odpaďák.  Plácačku na mouchy, která působí bezpečně jako strašidlo pro pejsky a kočičky při nevhodné  činnosti( nepoužívané k plácnutí, ale jen k pohrození ) mi Čárka doslova sežrala.   Plácla jsem ji přes drzý čumák ( Ochránci zvířat : Do mě!!!) , což s ní ani nehnulo. Plácačka povolila při druhém plácnutí o hřbet ,plácací děrovaná část se rozlétla na několik kusů - což  skunčička  kvitovala   radostným dupnutím  a úprkem s kouskem plácačky do své voliéry.

Je sice pravda, že  takové příhody v naší rodině končí výbuchem smíchu všech přihlížejících, ale nepřipraveného nového majitele bude stát zjištění o  sveřepé nátuře skunka hodně nervů.

Pozitivní motivace je pro skunky bez vyjímky jídlo.  Pamlsek , který v dětech nemilujících zeleninu vzbuzuje pohled s  očima v sloup, může být skutečně trošku neobvyklý. Každý z našich skunků má jiné chutě. Pro Čárku je  to totiž  neodolatelnou pochoutkou třeba i kousek celeru, pro který je  ochotná udělat takřka cokoliv.  Šamponek  miluje sladké ovoce a sušené masové proužky pro psy. 

Pokud máte jakékoliv dotazy, které Vás při zájmu o skunky napadnou- klidně se mě ptejte. Co nevím, zjistím si u  zkušenějších, s kterými jsem v kontaktu !  Mám totiž opravdový zájem o objektivní informace pro případné  další chovatele  či majitele.  Příběh majitele polského skunčíka mě totiž hluboce zasáhnul. Je mi líto lidí z tohoto příběhu  i skunka....

Pohyb venku na vodítku a postroji nedělá skunčíkovi žádný problém...

Skunk i  PETskunk patří druhově mezi šelmy. .  

   A ty mají v naší zemi zostřený režim držení. V případě  lva či pumy  chápu. V případě odžlázkovaného petskunka lehce  tápu... :-) V CZ platí Zákon  na ochranu zvířat prot týrání a stejně tak  několik vyhlášek , které přímo s tímto zákonem souvisí .  Byla jsem upozorněna, že na mém webu chybí  zmínka o nutnosti  poprat se  i  legislativními normativy  pro držení skunků.

 I když  většina  skunků v Česku zatím bydlí  bez "bumášky", doba  se mění a zájemce o nového domácího kámoše by si měl uvědomit, že vlastnit zvíře je odpovědnost  i vůči   zákonům platným v zemi, ve které žije.  A že stačí porušit Vyhlášku  a "dobrý soused " by se mohl starat  místo něho..... :-)   Potyčku človíčka zmítajícího se  bezradně mezi paragrafy  může   novému  majiteli  skunčíka   zjednodušit  několik odkazů, viz níže. Rovněž ten, kdo uvažuje o odchovu skunků,  by měl mít předem jasno, kde a kdo mu mladé skunčíky zbaví pachových žlázek.  Tento úkon je na hraně povolených zákroků, pro některé veterináře již za hranicí  legislativních možností. V zahraničí  rovněž není ve všech sousedních zemích povolen. 

  Takže - uvažovat o chovu a nemít přitom jasno, co se smrdutými  žlázkami skunčat -JE  KRAJNÍ LEHKOMYSLNOST!!!! 

Pro ty, kdo  se hrozí četby plné odrážek, odstavců a paragrafů  v kostce: 

Skunk musí být  řádně opatrován a krmen  a navíc samozřejmě  chován v odpovídající ubikaci. Toto ubytování by mělo být schváleno  Krajskou veterinární správou  na základě kladně schválené žádosti podložené patřičnou platbou.  Ohlášený chov podléhá kontrolám . Ale je lépe být kontrolován v řádně vedeném chovu než být "naprášen"  a popotahován. :-)

eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/aktuality/